Prosinec 2010

Přímý řez nedokonalými švy...

25. prosince 2010 v 14:43 | Rizell |  Moje řečičky
V první větě bych měla možná říct něco hezkého, abych neodrazovala hned od začátku. Jenže jediné, co umím a dokáži, je Vás pozdravit.
Takže- zdravím, stálé čtenáře i náhodné zbloudilce znuděně( i neznuděně) surfující po síti, co rozkliknuli tento článek.
Myslím, že nemusím dodávat, že přes rok( rok a půl?) tento blog chátral. Přestala jsem dodávat kapitoly a neustále jenom psala, jak se to změní v dalším týdnu. Nikdy se tak však nestalo. Nemíním se za to omlouvat, prostě to tak bylo. Na psaní jsem měla nejen minimum času, ale bohužel mi chyběla taková ta láska. Inspirace bylo, múzy jakbysmet, ale nic jsem neprodukovala. Za to, že mám opět chuť psát a vyloženě se z toho i těším, může Davídek. David mi ukázal svojí láskou ke mně moji lásku ke psaní, hloupé, ale je to tak. S psaním na blog tedy míním pokračovat, a jsem ráda, že to nebude žádné nucení z mé i vaší strany * úsměv * . Začnu někdy až po Novém roce, jelikož přes vánoční svátky musím napsat dvě seminárky a to nebude jenom tak * povzdechne si * .
Jinak, nemíním nějak zdržovat, doufám, že jste si užili Ježíška tak nádherně jako já. Pro mě byl dokonalý. Dárečků jsem dostala habakuk a nevím, který byl lepšejší. Všechny byly úžasné. * úsměv od ucha k uchu * Nyní jsem se na chvilku vypařila od vánoční pohody, z důvodu, abych Vám popřála krásné prožití svátků vánočních. Krásného silvestra plného pohody a nový rok provoněný novými zážitky, setkání s novými lidičkami, úsměvů od ostatních, lásky, štěstíčka * tfuj, tfuj, tfuj * a zdraví, jelikož to si za žádné peníze nekoupíte.
* mává jim *
doufám, že v letošním roce sem již nezamířím a tak posílám velkou uslintanou pusu plnou nejlepšejších stavů lásky( významu věty se nesnažte porozumět, taky to nechápu)
zdraví, Rizell

neohraná, ale nekoukat na video( prosazují hloupého Santu)
MY MÁME JEŽÍŠKA!!!!

Zrcadlo

19. prosince 2010 v 18:38 | Rizell |  Básničky

V odrazu zrcadla vidím svou tvář, 
pohled však snaží se dohledět dál.
Do duše zkalené city a láskou,
do jizev srdce zapříčeněné hádkou.
Zrcadlo zračí mi nehezkou tvář,
nejsme v pohádkách plných pěkných bab.
Vidím své oči zkalené zlostí,
vidím své rty zkřivené bolestí.
Cítím oheň ve svém těle, 
vnímám neovladatelné zdroje.

mfandilek.blog.cz

Rozdíly

12. prosince 2010 v 18:40 | Rizell |  Básničky

Kdo tvář tvoji rozezná,
od prázdných výrazů soch.
Ten umře muky nepřítelem,
z podivných lučin vod.
Ten pronásledován sny,
strašnými jak peklo,
zoufale hledající rozdíly,
upadne do prapodivných temnot.

mfandilek.blog.cz

Němý sten

5. prosince 2010 v 20:17 | Rizell |  Básničky

Zplna dýchám, duše bolí.
Srdce se z ran těžce hojí.
Zuby skřípou, prsty se v pěst pojí.
Svaly tuhnou, tváře pálí.
Z nosu teče, hlava zlobí.
Touha po zapomnění je vše, po čem toužím.

mfandilek.blog.cz