Listopad 2010

S hudbou v uších

27. listopadu 2010 v 16:27 | Rizell |  Hudba
čte další dokonalou knihu od Haruki Murakami, naprosto si jeho tvorbu zamilovala... pije kávu, která jí nechutná... poslouchá Hyde, Gackt, Bach, Hans Zimmer.... jí skořicové perníčky, ačkoliv nemá hlad ani chuť a přestože se cítí plně.... je přikrytá teplnou dekou, i když je zde téměř na padnutí.... nelíbí se jí, jak je všechno pohádkově zasněžené a svítí slunce... ignoruje neustále vibrující telefon a osmadvacet nepřečtených zpráv.... líbí se jí ta izolace, kterou si kolem sebe rozprostila... 

dokonalý Gackt, dokonalý hlas...




Hyde, její první




Gackt, úžasné uvolňění těla





* úsměv * není nutno nic dodávat, prostě Hyde




Gackt, Jesus... oblíbená, úžasná





ano, míním dnešní článek zaměřit jednom na tyto dva... Hyde.. a jeho hlas...




při téhle ráda tvořím, zpívám, tropím si v hlavě šoufky z ostatních...




první setkání s Hyde, první asijský film( v asijské koprodukci)
škoda, že na netu není naživo za doprovodu klavíru a kytary...




nikdy se jí nepřejím, nedokážu ji neprožívat...



Hyde * úsměv *





Gackt, nemá on úžasný hlas? ano, má...





Hyde, energetický, malý... Hyde...





pro dnešek je to vše, doufám, že jste si pustili alespoň nějakou píseň a snad i nějakou zamilovali tak moc jako já...
nyní pevně věřím, že bych se mohla vrátit k blogu....
a pokračovat dál v tom, kde jsem to nechala stát několik měsíců na mrtvém bodě...
snad se mi to povede, jelikož až nyní to cítím tak nějak opravdově...

ta, co si říká obvykle Rizell a také se tak podepisuje, ale dnes to bude jiná..
Vaše ovečka R.



Z osudu děvkou

21. listopadu 2010 v 16:02 | Rizell |  Moje řečičky

Ta bolest ze mě udělala děvku- existenci snažící se povrchním životem milostných hrátek zahnat vlastní prázdnotu, nicotnost. Je to jen zbabělá cesta úniku... bezradnosti...

mfandilek.blog.cz