Září 2009

Ralph Fiennes

30. září 2009 v 19:19 | Rizell |  Lidi co se mi líbí
to něco z něj vyzařuje každým coulem
ten jeho nos je dokonalost sama
ty oči a pohled
tak tenhle chlap má charisma a každej se vedle něj může jít zahrabat
má věk- a to se počítá * smích *
krásný úsměv
jeho herecké výkony jsou neuvěřitelné
líbí se mi jeho způsob hraní
je to skvělej herec
Evžen Oněgin a Vévodkyně- dle mě jeho vrcholná díla...
nikdo se neumí tvářit otráveně, pohoršeně, lhostejně a krutě lépe než on
ty jeho ruce a prsty( úchylka vaší Riz, ale pšššt- neprozraďte mě)
prostě jeho černé milordstvo lord Voldemort dokáže zaujmout i bez těla modela, protože on je někdo

původně 10. kapitola

24. září 2009 v 12:57 | Rizell |  Moje řečičky
psáno v průběhu neděle
háááá, jubilejní kapitolka.... lidi tleskejme..... snad se vám bude líbit a snad se konečně i některým splní jejich přání o posunu děje....... pomalu, ale jistě se bude děj rozmotávat a ten, kdo čte opravdu poctivě, to samo, že pochopí....
jinak, pátek byl úchvatný- mám za sebou první taneční a bylo to dokonalé.... měla jsem dva partnery( všichni měly jednoho* dábelský smích *) a toho sportovce mi i některé záviděly.... ftipné bylo, že zrovna on nebyl moc ukecanej a tak, když měli páni konverzovat s klenoty( jako s náma), tak to bylo spíše naopak...... ale nevadí.... a chudák byl ze mě asi hotovej- měla jsem moc energie a neustále jsem kecela a smála se a skákala a kroutila se...... docela jsem ho litovala.... zato ten druhej to bylo jiný éro- řvala jsem smíchy- ty jeho hlášky.... bohužel zjištění, že tam má přítelkyni bylo takový divný..... jako ne, že by mi ona vadila, ale bylo mi to pak divný s ním tancovat.... jo a nejvíc mě štvala ta slečna vedle mě, která byla naprosté poleno a třikrát mi těma svejma deseticentimetrovejma podpatkama přišlápla kotník..... grrrr a au.... njn, hold basketbalistky neuměj dělat malý kroky * smích *..... a pak večer s děvčatama a běhání po ulicích, tancování póga..... jo a naprosto odporní byly ti chlapi, co čuměli..... za cestu od baráku k zastávce na mě troubily čtyři auta a ten jeden chlap dělal nechutný gesta s banánem- málem jsem hodila šavličku..... chudák Katie- když jsem ju potkala, tak musela poslouchat moje nadávání a že jsem si pustila pusu na špacír.... grrrr... todle mě dokáže vykolejit...... prasata nechutný a nadržený..... blééééé.... tomu bych ani kapesník nepodala......ale tamten blondák mě zase uklidnil.... héh..... no, já radši už mlčím..... a o včerejšku už úplně......
zítra škola, blééééé...... nezvládám to psychicky....... já tam nechci........
no a jinak, už radši končím.....
snad se Vám to bude páčit stejně, jako mě ten blonďák.... což je podivný, jelikož mě se vždycky líbili a líbí hnědovlasí a hnědoocí a ne modroocí blonďáci...... hmmm, musím se nad tím pozamyslit- přece nebudu na stará kolena měnit styl * smích * .... a jak jste na tom vy???? kdo se vám páčí více???? a opovažte se mi tu popisovat Siriuse Blacka v krásným provedení, jelikož nevedu v pokoji žádnej vandl krom odpaďáku..... týjo, to je neskutečný, jak já furt melu a napsat povídku se mi moc nechce..... sákra, zase bude naprosto vypocená.... navíc, je možná i neslušné nechávat návštěvu jenom s rodiči.... a ty kuřátka, co se tam rožní.... tak možná až večer..... já miluju maso.....
jinak, já vím, že to chcete vědět- mám monokla na zadní části těla- spadla jsem do sušeného sena a on tam byl šutr..... auauauauauauau..... a co fakticky nechápu je, že mě děsně bolí nohy a to od pátku- bud je to z toho, že jsme musely celej tělák běhat, což mě málem zabilo.... nebo tím, že jsem pak i běhala v kramflecích a byla celkově na nich celou noc..... opravdu skládam hold těm, co to zvládaj- já na to prostě nejsem..... prostě sandálky, glády a kecičky jsou božské..... nebo jen tak naboso.... hmmm... to mi připomíná prázdniny..... a to bolíííí..... grrrr...... už jsem toho asi napsala moc, co??? a povídka stále ještě žádná.....
mě se fakticky nechce, ale už ji mám v hlavě a bude to jako zaujímavé......... přemýšlím, že by někdo mohl umřít, proč ne???? už jsem dlouho nenechala nikoho umřít..... proto miluju psaní vymyslím si co chci na koho chci a dopadne to dle mě...... huuuuu...... ještě bych to musela umět...... ale což, to se jednoho dne poddá...... co se třeba nepoddá je má němčina a fyzika a chemie..... a k tomu matika..... to jsou velice debilní předměty........ ty nedávám..... navíc k Němcům a všemu německýmu mám osobní odpor a nenávidím to......
co zase na druhou stranu miluju???? hmmmm.... to bych musela dlouho přemýšlet a možná bych ani nic nevykoumala..... já mám prostě věci a lidi pouze ráda.... to jim musí stačit...... nebo ne???? tak a ted se dostávám k jádru pudla., tak jdu změnit téma.....
to je krásné počasí, co????
hrozně mi vadí, že moje milovaný bílý tričinko s kačeřicí je takový zvadlý..... ehmmmm.... právě vaše milovaná Riz prohrála..... heh, těším se na příští pátek.... a budu upřímně doufat, že nedostanu lízátko....
jo a chci zelený šaty s černou spodničkou a stříbrno černou mašlí...... grrrr....... a taky chci bílý podvazky- všude maj černý- nepochopitelný....... a taky chci modrou podprsenku s mojí kačeřicí.... a taky takový spodáry a vlastně si chci sama vymýšlet oblečení, takže potřebuju někoho, kdo mi vleze do hlavy, podívá se, jak to má vypadat a zadarmo mi to spíchne....... huuuaaaaa...... tady voní kuřátka, tak já valím a potom, co budu jako dělat, že se učím, sem snad dorazím a něco napísám...... týjo, já bych si dala nakládačky, vy ne????? * vrní jako štěně a utíká ven, jako by jí za prdelou letěla koudel *
heh, víte, co mě rozesmálo a trošku i urazilo??? to, že když jsem dostala v těláku ouška, tak se ty moje holčiny shodly na tom, že mi to nikdo nevěří..... grrrr..... * směje se * no, nezabili byste je???? já ne.......
jelikož kuřátka etě nejsou, tak jsem dostala jako bolestné Toffifé- týjo, ted nevím, jak se to píše, tákže sem snědla pět políček a přešla mě chut..... dala bych si jablíčko.... vy, ne???? já jo, jelikož jsem na nich naprosto dokonale závislá........
jinak, víte, co sem si provedla???? někde jsem objevila průsvitnej lak na nehty, tak jsem si je aktivně zpizdila.... chjoooo, bohužel pro mě jsem nikde nenašla odlakovač........ tákže tedka šajnuju na sto metrů....
jinak, včera na HBO dávali Eragona..... debilita největší....... vůbec se mi to nelíbilo.... jedinej, kdo tam ušel, tak byl Brom, ale ten umřel..... hmmm, takhle zpizdit tu knížku..... pokud míní dělat ale jako pokračování, tak nevím, jak, jelikož knížky navazují na sebe, ale v téhle jedničce vynechali tolik věcí, že další filmy nelze uskutečnit..... jo a z Angely jsem dostala málem infarkt....
jo a chci vidět Nový měsíc...... za prvé, tak bude polonahej Jacob- já ho měla ráda už v knížce- i když se mi ten herec nepáčí( Edíka samo že taky) no a Edward tam bude minimálně( aspon doufám)....... scéna na kterou se netěším je, jak tam bude polonahej- bléééé.... zato hezkej je ten blonďák na trůně- zase blondatej * chytá se za hlavu a hraně kroutí hlavou *
týjo, v mé paličce se zrozují hovadinky, ale ani jedno písmenko k povídce- nebo aspon ne k téhle...... hmmmm, co s tím uděláme????? nic???? ale děcka, no tak..... co???? nahlas- neslyším.....
hele, říkala jsem vám o tom, že jsem byla na baletu???? ne??? tak vám to říkám...... bylo to dokonalý...... a ty baletáci měli pěkný záda, ale o to tam samo, že nešlo.... děj byl pěkný, jejich provedení dokonalé..... dokonce sem se i rozbrečela- hlavně nenápadně..... * smích * bylo to ze tří částí a bylo to na život jedné známe ženské, která přišla o nohu při tom, když šalina měla nehodu.... kdo neví, co je to šalina, tak se ozvěte, já vám to mileráda povím s čistonosoplenou v ruce nad vaší těžkomyšlenkářstvím.....
hmmmm, už jsem toho nakecala hodně, co?????
nic nevadí..... ted jsem dostala chutě na hrušky, tak si pro nějakou skočím.....
ták, žádný jsem nenašla...... někdo je už sežral.... kdo asi, že???? * tváří se děsně nenápadně * ..... tak jsem si vzala tu buchtu- jako bolestné......
a kyne a kyne a kyne a kyne a kyne.... jooooo, kynu..... něco s tím budu muset provéct...... začíná se mi to nelíbit.... kynu, kynu, kynu..... prostě těhulka kyne, asi nic nenormálního.........
co vám, ještě povím????
sama nevím, tak já to zase vložím do rozepsaných a pak za nějakou dobu zase něco napíšu.....
heh, přesně sedm hodin večer...... ochlazuje se a tmavne nebe..... docela solidně málo vidím na čudlíky...... tlemím se jak tele- chtěla bych vidět vás po čtvrtce kuřete ...... háááááá....... začínám se bát, že nic nenapíšu a učení už nepřipadá vůbec v potaz..... budu ráda, když se dobelhám do kůpelny.....
ale co budu povídat- já říkám, že teta se strýcem jsou děsně fájn..... vytlemená sem a užívám si to....
povídám, vyprávím, poslouchám..... je to špica, děcka......
hmmm, tak já zase valím..... tak zase za chvilku, uvidíme, zda něco ještě dneska se mnou bude.....
jo a taky solidně neustále prohrávám...... * smích *

dnes
bolí mě hlava, tak berte v potaz můj nesmyslný slovosled..... radši si nečtu to, co sem napsala v neděli, jinak bych to musela smazat.... co budu povídat, byly to tři dokonalý dny..... díky všem, co se na nich podíleli..... i tomu, kdo se na nich podílel a následně i v neděli k večeru zkazil...... no nic, nebudu se zastavovat nad rozlitým mlíkem.....
sami ste si všimli, že na povídku nakonec nedošlo.... hold, nedá se nic dělat..... pokusím se tento víkend.....
celý týden jsem doma.... bohužel, v nedělu večer jsem zkolabovala..... nevím proč, ale bojím se svého neblahého tušení.... byla jsem i v nemocnici- chtěli si mě tam nechat.... nemohla jsem tam zůstat.... už tam nikdy nechci.... připadám si tam jak ve skleněném vězení..... nejhorší, že jsem byla u mladé amiciózní lékařky..... jak sem si tak prohlížela její kancelář, tak jsem si povšimla spouty diplomů..... bohužel i z psychologie a tak dále...
připadala jsem si hrozně..... zkoušela to na mě.... různý otázky, co si myslím o tam tom a zase o onom..... co mě baví, proč si myslím, že tam to a ono je tak...... jestli mám kamarády, problémy..... ani na jednu otázku sem jí neodpověděla, jelikož jsem u ní byla kvůli tomu, že mě bolí hlava a omdlévám a né kvůli tomu, abych se jí tam vylívala.... nakonec chtěla po mě, abych se jí podívala do očí..... potom mi řekla, že mám tvrdý pohled.... zeptala se, jestly se ráda dívám lidem do očí... potom, že su silná osobnost a když sem jí furt nic neříkala, tak mi pověděla, proč se trestám... a takový kecy..... tak snad tam už nepůjdu.....
no, myslím, že půjdu do postele, docela sem to s tím počítačem přehnala..... zase se mi motá hlava.....
zítra už jdu do školy a pak mám zase taneční.....
nebojte, nezapomenu Vám pak všechno povykládat..... a snad vyjde i ta povídka....
jo, to jsem chtěla říct, no, spíše pochlubit.... přijede za mnou můj Bráška..... neskutečně mi to zvedlo náladu.....
díky Ti Lukášku za tvoji péči..... jseš fakticky kámoš...
a smutná zpráva je, že náš pejsek je nemocný a mě to trhá srdíčko....
a další smutná zpráva.... má sestra odjíždí na druhou výšku( njn, chytrolínek jeden) a bohužel tam bude na koleji a tak přicházím o sestřičku.... skvělou a milou.... mám ju ráda..... bude mi chybět....
mějte se famfárově.... vaše vycuclá Rizzie....

TOTO TU BUDE KAŽDÝ MĚSÍC!!!!!!!!!!!!!!!!!!

20. září 2009 v 19:12 | Rizell |  Moje řečičky
PODÍVAT!!!!PODÍVAT!!!!PODÍVAT!!!!!!PODÍVAT!!!!!!PODÍVAT, JAKÝ KUR*Y MEZI NÁMI ŽIJÍ!!!!

<![CDATA[//><!]]>


Zvláštní pocit...

14. září 2009 v 18:37 | Rizell |  Moje řečičky
psáno včra v podvečer....
ještě včera jsem si představovala, jak Vám budu vyprávět o proběhlých dvou týdnech... jak první týden byl strašný a následovný naprosto skvělý.... neustále trávený čas s lidma, na kterých mi záleží.... Tess má pravdu, když chci s někým být a mám ho ráda, není žádný problém se s ním vidět.... naše vybírání šatů do tanečních, na prodlouženou, dokonalost.....
možná bych Vám mohla povědět, co se odehrává tam uvnitř mého malého já... ale to nechci...
ale nic do podrobna vám povídat nebudu.... po včerejší noci je to všechno tak vzdálené- bylo to krásné..... napřed si pro mě přijel.... chvilku jsem pozorovala ten arogantní obličej a neuvěřitelně světlé modré oči..... usmíval se na mě a byl milý, což jsem se divila( dobře, přiznávám, že byl v krajních mezích milý- snažil se, ale mně nevadí, že je sarkastickej až na půdu, cynickej a ironickej)..... cítila jsem se štastná... první dvě hodiny jsme se vzájemně překřikovali- tolik jsme si toho museli říct a čekání nás obtěžovalo.... vypili jsme litry horké čokolády a pak jsme se šli projít... to už jsme se zklidnili a tak nějak jsme mlčeli..... ale nebylo to to trapný mlčení, bylo to přirozené... ani jednomu z nás to nevadilo.... a pak mě naprosto dostal.... koupil dva balonky a taky lihovku.... šli jsme do parku.... každý jsme napsali něco na svůj balónek a odjeli k přehradě.... tam se naše tajná přání vznesla do nebe a mi je pozorovali- ruku v ruce....
bylo to krásné.... nikdy jsem nic takového nezažila....

děkuji Ti za nádherné noci plné magie, touhy a něčeho, co nedokážu pojmenovat....


NNTJSZ- 9 kapitola

12. září 2009 v 23:50 | Rizell |  Nic není tak, jak se zdá
všem se pokouším říct, že je mi líto toho, že u vás nezanechávám komentáře.... ale nemám sílu vymyslet něco vhodného na vaše články.... ale vše si poctivě čtu... omluvte to, já se pokusím zlepšit... prostě, nemám na to sílu... říkám si, jsem v pohodě, zvládám, nebylo to tak hrozné- ba naopak cítím se skvěle, ale tam uvnitř... hluboko uvnitř mě, kde to není vidět a nikdo to nikdy nepozná, tam to bolí... neskutečně bolí.... užírám se tím každičkou noc a ráno se probouzím s prázdně ztrápenou tváří.... občas si říkám, že kdybych... ne, to je jedno.... nechci však svoji nepsavost a další záležitosti schovávat za svoje osobní problémy....
co jiného povědět, snad jen, hezké čtení?
jinak, budu to dělat jako Ewilan.... jednoduše kapitoly můžete očekávat max o víkendech( může se naskytnout i v týdnu, ale to jedině již přednastavená a navíc v pátky budu trénovat v tanečních, tak kdyžtak soboty nebo neděle), přes týden se budu snažit o nějaké články.... tak mě prosím neopouštějte.....


DD-V - prolog

4. září 2009 v 21:40 | Rizell |  Den D- vzpomínání
napadlo mě to, když jsem v televizi slyšela The climb od této slečny... nevím, ne, že by se mi ta písnička přímo líbila, ale má osobní kouzlo, které mě dostalo.... i když poslechnout si to podruhé opravdu netoužím....

3.9.

3. září 2009 v 19:28 | Rizell |  Jednorázovky
Pomalým krokem šla po lesní cestičce. Černá mikina hřála její mrznoucí tělo, celý den bylo teplo, ale k večeru se nesmírně ochladilo. V uších zastrčené sluchátka, neslyšela nic než jen hudbu, kterou si nastavila- Epicu a Lacrimosa. Dnes nepotřebovala cítit les. Hlavu skloněnou k zemi a vlasy rozevláté všemi směry, ano, dnes nevypadala normálně. Potkala několik spoluobčanů ze své malé vísky, nevzhlédla však, nechtělo se jí- ani za cenu pomluv.
Šla dál, procházela trnitou trávou dokud nedošla na polní cestu ohraničenou již dávno dozrálými kukuřičnými palicemi. Sluníčko snad nadobro opustilo dnešek a na zem padl mrak, nebylo hezké počasí.
Ani to však jí nepřišlo na mysl. Někdo si mohl myslet, že je nešťastná, smutná. Možná byla- je, ale kdo ví. Ona samotná se cítila prázdná, nic nevnímala, byla ve stavu beztíže. Nebylo jí smutno, ani veselo. V té chvíli se v ní neodehrávaly žádné pocity, nic.
Na chvilku si sedla ke staré lípě a shlížela na střechy domečků, viděla i ten jejich. Kdyby neměla sluchátka, snad by i slyšela štěkot psů a zvuk projíždějícího traktoru, který po cestě potkala.
Začala jí projíždět nesnesitelná zima, zvedla se a otřepala špinavý zadek. Nikam nespěchajíc se vydala směrem k domovu. Škromtala jako malé dítě a sem tam odkopla překážející kamínek. Vytáhla ruce z klokánka a dlaněmi přejížděla po luční trávě, přes kterou šla.
Se zamračeným pohledem a přivřenýma očima vešla na náves a mířila nebližší cestou domů.
Byla kousek od místní kašny, když musela celkem nešikovně uhýbat červené dodávce. Navzrušeně se podívala na řidiče, který ji donutil změnit směr. Dávno však byl pryč.
Pokračovala by snad i nadále bez povšimnutí, kdyby před sebou neviděla ptáčka. Usmála se. Hopskal po asfaltce a máchal křídly. Úsměv jí zmrzl.
Tepr teď si uvědomila, že nestojí nad ptáčkem, který si podivně hraje, ale nad ptáčkem, který měl pochroumané tělo. Zarazila se na jediném místě, bez mrknutí se dívala na zápas zvířátka se smrtí. Nebylo těžké poznat, kdo vítězí. Pozorovala jak namáhavě doskákal k zelené trávě za obrubníkem.
V té chvíli se v ní probudila bezmocnost a zoufalství, jako by snad byla tím ptáčkem. Jeho smrt se těsně dotýkala její duše, ale ona ji cítila.
Skousla si ret a sama si říkal, že ho musí něčím dorazit. Nepohla se ani o píď, myšlenka na to, že by mu mohla pomoct byla okamžitá, ale ona to nesvedla.
Odcházela domů.
Duše plakala pro ztrátu toho krásného tvora, oči však nemohly.

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA.... OMLUVA

1. září 2009 v 21:22 | Rizell |  Moje řečičky
tak, omlouvám se všem, který jsem dneska bombardovala od pěti hodin blbou náladou a silně nesrozumitelnýma řečma.... nebýt Honzika, snad bych to dělala i nadále.... kdyby se nezeptal, co se děje, že jsem tak rozštěkaná a podivná, dělala bych to nadále.... tak krásný den to byl... hlavně moje ranní telefonování s budíkem, ale já to musím všechno vždycky nějak zkazit a zítra budu kazit i jednomu dokonalému chlapci narozeniny.... já jsem fakticky kráva..... na druhou, ale to chození nechození je fakticky divný a já nemám sílu.... možná bylo nakonec dobře, že jsem potkala Jirku.... otevřel mi oči.... a to to zvládl během 14 dnů... jsem mu zavázána, i když, když jsem mu dneska do telefonu řekla, že se potřebuju sejít a pak mu řekal zhruba proč, nezněl zrovna nejštastněji... kazisvět... debil... blbka... koza... husa... pipka.... kačena.... krůta.... ovce.... nenenenene... ted to budu zase já...
dávám si na pár dní oraz- skoro žádný počítač, TV, cigárka a lenošení...
všechno si snad vynahradím v pátek na akci....
tento týden se budu snažit psychicky nepadnout z Miloška, z raního stávání....
začnu zase chodit ke křížku, tam jsem se dřív uklidnovala.... ted jsem tam minimálně rok nebyla, teda až do dneška....
půjdu do knihovny....
budu fotit....
nenechám si drtit žebra...
vyperu si sárong a budu vymáhat dluhy, aby se mi vrátilo asi celkem pětikilo....
zkontroluji si všechny šuflíky se spodním prádlem....
trochu se uklidním....
navštívím babičku, jelikož mám špatné svědomí...
musím se zamyslet...
potřebuje se vrátit to cosi, co ze mě ještě zbylo...
vyplálím si nové fotky na dvd....
koupím si sponky do vlasů kvůli tanečním a ještě dlouhou černou stuhu...
dám si oddych od lidí a trošku se stáhnu do postraní( jak nějaká hvězda)
možná zruším facebook...
napíšu ten článek a nafotím Tess....
budu se uklidnovat a začnu bůh ví s čím...
skončím...
Vaše Rizell, která se pokoušít najít to něco, co ztratila, když udělala blbost a když se kdysi před dvěma léty nesprávně zamilovala