Březen 2009

Zabila ji žiletka

29. března 2009 v 15:09 | Rizell |  Jednorázovky
haha... asi to musí znít jako děsně emo povídka, ale není.... to víte jsem byla jednou takhle večer sama doma a zrovna v koupelně.... a pak mi hlavou mihl takovej děsně sexy typan a povídka byla na světě.... už te si to, je to takovej výsměch a ironie.... krátké, ale výstižné, doufám....

Nálada

24. března 2009 v 19:18 | Rizell |  Jaká náladička







Pamatuješ? Já ano. Naše oblíbené filmy, přiškrceně ses mi smál, že u nich brečím. Sám si přitom měl slzy v očích, nikdy jsem nevěděla, zda tam byly kvůli filmu nebo díky tomu, že mě vidíš ubrečenou a smutnou. Po včerejšku to již vím. Díky a chtěla bych říct, že Tě mám taky moc ráda a navždy to tak zůstane a nezmění se to. Byl jsi slunce, které mi ozářilo život. Můj svět s tvým příchodem zesvětlel. Po tvvém odchodu vše ztmavlo, ale nyní jen díky tvým slovům a lásce, kterou mi dáváš, nabírá na barvách a ať se stane cokoliv, ty tu vždycky budeš. Navždy v mém srdci.



Lusky plsky, trnky brnky a uaaa

21. března 2009 v 14:12 | Rizell |  Moje řečičky

dlouho jsem nic inteligentního nepřidala, i když bych chtěla napsat kapitoly nové pro vaše potěšení, ale stejně ste se na mě všichni vyprdli a nechodíte sem.... asi z toho umruuu * ach ta ironie * ... jako co bych vám povídala, nějaký zvláštní novinky nemám..... snad jen, že se učím chodit na podpadcích a asi si možná budu barvit palici, chápete já, ta která je zásadně proti tomu, ale ta přírodní barva mě mile upoutala a ani její nanášen mě neodloučilo.... hmm... asi budu vypadat jako kretének největší ale což..... mám zmrzlý ruce a docela težce se mi píše díky tomu..... hlava neslouží... sákra... jsem jak důchodce s ajshamrem, což by nemuselo být tak daleko od pravdy, jelikož u nás v rodině ho má prý skoro každej, aspon je to na co svést....... doufám, že vyjdesobota s holkama, jinak už jako nevím... začínám chápat, že středa asi nevyjde.... a co já s tím??? nic, poslední dobou jde všechno mimo mě.... dřív jsem mívala aspon stavy, kdy mě třeba potom něco mrzelo bo jsem měla výčitky svědomí..... ted nic.... docela mi to aji vadí.... si pak připadám taková prázdná.... i když je mi s lidma fajn nebo se směju at dělám cokoliv z čeho jsem mega happy, tak z toho nemám nic hlubšího... jak to přišlo, tak to i odešlo.... prostě mě to nijak vevnitř nezahřeje.... nejsem smutná, nemám žádný záchvaty, kdy se cítím špatně bo něcop takovýho.... jsem na něčem, při čem jsem prostě prázdná... neumím to popsat.... doufám, že se to nějak zlepší, vůbec by mi nevadilo míti zase hlubší pocity..... njn, normáln funguju, ale není to ono..... sere mě to... skara a jak.... co mám dělat? jéjej.... já chci mít výčitky svědomí.... zajímalo by mě, zda je pravda to, co už jsem několikrát slyšela.... nevím, nemyslím si to... je mi jedno teda co si kdo myslí, ale ted mě to tak napadlo... njn, komplikace forever..... docela ser bojím, že budu nemocná a to se mi vůbec nelíbí.... nebaví mě kašlat a smrkat.... šla bych se projít, ale nechce se mi samotné.... vlastně nerada poslední dobou dělám něco sama.... nechcete někdo se mnou na koncert ve středu? na asonanci, ne, štvete na to.... chci aby bylo pondělí, asi si půjdu koupit tu sukenici a dvě košile.... a navíc jsem zvědavá, jak tess vylepší to triko s Pink, co jsem jí našla.... viděla jsem underworld3, jednička s dvojkou mě nezaujali... tenhle díl je asi nejlepší.... navíc jsou tam oni... všichni tři sexoši.... hmmm... a ten jeden celou dobu jen v kalhotách.... stejnak je nejlepší ten černoch........ doporučuji si přečíst Pod střechami Paříže.... hmm.. zajímavá kniha... zajímalo by mě, čím se dopují, ta jejich vydrž.... týjo, já se už ani nečervenám... červenala jsem se snad někdy kvůli tomudle tématu? přemýšlím a asi ne.... no což... zase ale jiný věci........


Pro poslech

21. března 2009 v 13:43 | Rizell |  Jaká náladička

Zkazit

18. března 2009 v 18:47 | Rizell |  Jednorázovky
OD 15- ti LET


Ztracená v čase a mezi lidmi

14. března 2009 v 11:13 | Rizell |  Moje řečičky
jsem utahaná jak fyzicky, tak hlavně po stránce duševní.... tento týden byl strašný.... pochopila jsem spoustu věcí, ale další mi zase zkomplikovaly život... postrádám.... stále přemýšlím a zjištuji, že většinou za všechno asi můžu já... se svojí tvrdohlavostí a pýchou to daleko nedotáhnu.... bolí mě hlava a srdce... slzy mě tlačí v očích.... na tváři mám podivný škleb.... dvakrát za tento týden jsem byla v Brně, trvalo mi to příliš dlouho... musím se od nich odpoutat, udělat tlustou tečku za minulostí, tak moc si to přeji, ale provést je to těžší.... ve středu a v pátek jsem byla naprosto zoufalá, byla jsem s děckama a musela jsem jim něco říct, v životě jsem se necítila hůř a to co jsem říkala byla pravda a bylo to to, co jsem si myslela, že nikdy nikomu neřeknu.... kecala jsem příliš dlouho..... všichni mě poslouchali, v té chvíli jsem nebyla jejich malá rusalka, v té chvíli jsem byla dospělá žena, která se snaží udělat krok vpřed a zapomenout, žena, co se dlouho trápila... byla jsem vděčná..... pak jsem zbaběla utekla a vrátila se zpět k holčičce.... v pátek, po době kdy měli čas na přemýšlení jsem se vrátila zpět..... to co mi řekli, byla jsem na ně pyšná, bylo to těžké pro všechny, ale my to zvládnem, jsem ráda, že mi nic nevyčítali a chápali mě.... ještě víc mě potěšilo, že řekli, že mě mají rádi a dveře jsou pro mě u nich vždy otevřené.... další kapitola života uzavřená..... cítím se lehčí.... jako by moji hlavu dlouho někdo držel ve svěráku a ted polevil..... stále mě svírá, ale čím víc si něco zakazuji, tím víc mě pouští..... stále nad tím přemýšlím, beru to ze všech stran, nejspíše to bylo nejlepší řešení, aspon pro mě... vím, že sobecké, ale já se nenechám zničit.... další věc, co potřebuji vyřešit budou mí přátelé ze školy... nelíbí se mi to napětí.... nepřipadá mi to jako přátelství, ale jako zvyk.... je mi to děsně líto..... mám ty lidi ráda a udělala bych pro ně cokoliv, ale zdá se mi, že o to nějak nestojí, což mě samozřejmě děsně bolí...... další věc, kterou mám na srdci, je ta hloupá láska.... ta chtivost po lásce, kterou nedostanete nebo nemůžete dát...... zjišťuji, že ikdyž řeknu, že se mi někdo líbí a vyhlížím ho z okna, tak je mi vlastně ukradenej.... co mě však mrzí, jsou dva muži..... víte, co je strašný? když Vám někdo řekne, že Vás miluje.... pro mě je to hrozné..... není to to slovo, jak to říkaj ve filmech, tyto city jsou z jejich strany pravdivý a nezněly tak hloupě, jelikož vím, že ti lidé jsou dosti staří a vědí, co chtějí..... bohužel, to slovo miluji Tě, mi leží na srdci.... snažila jsem se Lukášovi říct co nejšetrněji, že já ho nemám ráda celý půlrok a něco.... na lyžáku jsem udělala podlost.... znovu jsem s ním začala něco mít za účelem rychle ho odkopnout, aby pochopil, že ho nechci.... byla to děsná chyba..... uvědomila, jsem si, že se stydím za to, že jsem to udělala.... už jsme se dvakrát sešli a já mu do očí vše popravdě řekla..... že ho beru jako kamaráda a jinak to nejde.... bylo strašné se na něj dívat, ale hleděla jsem mu do očí..... ted mu dávám čas, aby si vše urovnal a rozhodl, zda už pochopil a že mu nabízím maximálně přátelství..... druhý chlap..... mrzí mě, to ale nikdy už mezi námi nic nebude.... řekl mi to slovo, ale řekl, že ví, že to nic nezmění.... byla jsem strašně ráda.... a taky řekl, že doufá, že to co řekl nezmění naše křehké přátelství..... je tak dospělý a já si připadala jako hloupé dítě.... tito dva lidé jsou úžasní a doufám, že potkají stejně úžasné ženy, které je budou milovat, jelikož jsou dokonalí, ale to já nedokázala ocenit, jelikož tam nebyla ta opravdová láska...... ted k mé tvrdohlavosti....... jsem ráda, že jsem taková, ale nyní se za ni nenávidím.... kdysi jsem měla úžasného kamaráda, staršího brášku.... mnoho básní vzniklo na jeho úděl.... snažil se mě ochránit a tak mi občas lhal.... vím, že mě měl jako sestru a že tím myslel vše nejlepší, ale nedokázala jsem to ocenit.... lež to byla a jedno za jakou cenu.... bylo mi to líto a přestala jsem s ním komunikovat..... byla jsem z toho špatná.... pak se vrátil zpět domů a obden mi psal maily a omlouval se mi.... chtěl, abych mu odpustila, ale má pýcha a tvrdohlavost.... byly to dlouhé měsíce....... neudělala jsem to, ani jednou jsem mu neodepsala, i když jsem chtěla.... v nedělu ráno mi psala Lenka, odjel... už zase... v posledním mailu se chtěl za každou cenu sejít a promluvit, řekl kde a kdy a že bude čekat.... nepřišla jsem... a ted je mi hrozně.... protože se odstěhoval prý asi na stálo, jelikož si v zahraničí našel už předtím přítelkyni a dobrou práci.... je to země, která ho fascinuje a chce tam zůstat.... a já? jsem blbá, jelikož i když jsem mu dávno odpustila a stále ho beru jako kamaráda, on to neví a nedozví... možná z mailu, ale já mu to neřeknu do očí... udělala jsem chybu a mám pykat..... uvidíme, jak se bude dál všechno vyvíjet, nyní se nebudu hnát dál, ale pokusím se vše dát do pořádku.....
tímto bych chtěla říct, že mám ráda tyto lidi a že je zdravím, i když už je nikdy neuvidím....
Lenka, Honza, Honza, Kuba, Jirka a rodina, Dominik, Matěj, Lukáš, Phantom, Pohádkář, Helča, Pepa, Tom, Martinka a David s jeho Míšou a ostatní....

Rizell, taková nijaká

8. března 2009 v 20:08 | Rizell |  Moje řečičky
hmmmm... rozhodla jsem se, že asi něco udělám s tímto blogem... njn, ráno se nevyplácí přemýšlet... máte někdo taky takový trubky za přátele a rodinu? já ano.... v jednu mi volá Lukáš, o půl třetí mi píše Lenka- konec po třetí hodině.... před pátou mi znovu někdo volá.... aaaa..... Niky, potřeboval si popovídat.... hmm... krása, pak jsem usla... a v 6:25 mi volala sestra, že ztratila klíče a že jí mám jít otevřít.... grrr.... myslela jsem, že budu zabíjet... jinak, nebudu měnit jenom blog, ale i sebe... po pátku a včerejšku... jsem něco asi pochopila..... jsem holka * tlemí se jak ježíšek * ..... né, fakt.... asi jo a měla bych si tak asi začít chovat.... no, k něčemu jinému....mám vlasy o deset cenťáku kratší, heh.... no, co jinak... půjdu se za chvilku učit.... jinak, taky Vás to taky tak baví doma? já to fakt miluju..... no, jinak končím.... co víc říct, je toho asi mnoho, alene Vám... mějte se hezky, mám vás vcelku ráda.... a pěknou noc.... já du slintat.... a jsem neskutečně happy za to, že mám muzikál Johanku z Arku na dvd... heh... taky dalších 5 dvd eště, ale ty nehrají nic... mějte se.... a já du slintat nad Bartíčkem...

Hihi... * má výtlem *

5. března 2009 v 17:56 | Rizell |  Moje řečičky
jo, jo.... heh... před chvilkou jsem dorazila.... bříško mám plné- kachnička s hranolkama- mňaaaaam a cirónová zmrzlinka..... no, co bych Vám pověděla? heh... no byli jsem dneska na reklamě- jak se dělá a další.... wau.... to bylo slintání na toho chlapce.... hmmm.... se spolužákama jsme dělali blbinky.... vznikla z toho prsatá blondýna s mrtvým díTětem a poslouchání za dveřmi... pak byli nákupy.... huh.... kdyby jste věděli, jak to nesnáším, ale přežila jsem.... mám sárong, přívěsek, kterej jsem moc chtěla a taky spodní prádlo... heh..... jako do té kabinky bylo vidět a celou dobu tam stála prodovačka s nějakou babou... omg..... hrůza, jsem myslela, že vylezu a požádám je, jestly by neodešly... ale přežila jsem... jinak zásadně jsme chodily na červenou přes přechody a spousta řidičů nadávalo- burani ve městě..... a jinak, celou dobu jsem slintala, tak krásní chlapi všude.... s dlouhejma vlasama a bradkama... nejhezčí byl stejně ten v té drogérii, ty jehooo..........ach.... vlasy samozřejmě * uličnicky se kření * .... prostě nákupy s Terezkou a Ilien..... huh.... jinak, asi jsem naštvala jednoho chlapce ve vlaku- vypadal jako nějakej model a já jsem se na něj dívala nevěřícně- se postavil, vyndal si parfém a nastříkal se, vytáhl zrcátko- mprohlížel se a pak se přečesal a přidal trochu gelu..... myslím, že nečekal takovou reakci od holky, si myslel bůhvíjak není sexy a pro mě rozhodně nebyl, ale rozesmál mě.... to je divný, poslední dobou mám zajímavé zážitky s takovejmadle eh, jak to říct, zženštilejma čímsi.... no jinak musím končit, nic určo nepřibude, jelikož bych tu teoreticky až do soboty neměla bejt..... jo a víte co je tsrašný? když vám furt někdo tvrdí, abych jim konečně řekla, v jakým jsem měsíci a kdo je otec... grrrr.... na zabití fakt.... a kdyby něco, je mi 14? jasně ?
ach, och.... já ho asi nevím co..... spapám.... ten je.... přesně moje gusto... né, sranda, jako klidně řeknu, že se m líbí, ale něco takovýho bych doma nechtěla.... heh * Rizell nutně potřebuje kýbel nebo nádrž, takže charitativní příspěvky sem *

Probémy?!

2. března 2009 v 21:26 | Rizell |  Moje řečičky
sedím tady... dostala jsem se k pc po skoro celém víkendu, kdy jsem se sem dostala jen občas.... co říct? snad jen, kdo by mě viděl buď by si říkal, že jsem blázen nebo nevím... sedím, po tváři mi tečou slzy a hrozně ironicky se směji.... se všema svýma problémama, které bohužel mám si připadám jako naprostej člověk..... mám všechny končetiny, mám zdravé nohy a relativně celé tělo.... mám rodinu, střechu nad hlavou, kamarády( ať jsou jakýkoliv)... chodím do školy, která je prý prestižní, mám možnost učení a mohu dosáhnout nějakých cílů.... chodím na kroužek, nemusím přemýšlet, co budu jíst.... * klepe rukou o stůl, aby to nezakřikla * ................. mám problémy, ano a ne malé.... když slyším ostatní děcka v mých letech, co řeší, tak se jenom usmívám..... jelikož bych stokrát radši řešila něco podobného a sama bych chtěla zapomenout.... jenže když vidím, slyším, co se děje ve světě i poblíž mého bydliště, připadám si, jako člověk s dokonalým životem..... kolik lidí nemá střechu nad hlavou, trpí válkami, hladem.... krutostí jiných lidí... několik dívek bylo již opakovaně znásilněno, zneužíváno.... nemluví o tom, stydí se, bojí se.... společnost by jim mohla i nemusela pomoct.... jedna věc, které se bojím.... přiznám se.... jedna věc, které se bojím..... znásilnění a že budu trpět velkou bolestí dlouhou dobu..... a oni? obdivuji ženy i chlapce, který přes všechny ty sprostárny se snaží žít..... chodím do školy, flákám ji a vůbec se neučím a nedokážu si toho vážit... a jsou děti i dospělí, kteří jsou negramotní a chtěli by něco vědět, ale nemají možnost..... od rána do večera dřou jako mezci, aby zajistili aspon trochu jídla, pak přijde někdo se zbraněmi a sebere jim to a ještě jim něco provede..... co my, co my máme vůbec za problémy? my jsme nepoznali, co to je něco nemít... my jsme nepoznali bídu, bezmocnost.... zoufalství..... my nic nevíme a stále si stěžujeme.... to jídlo je hnusný- šup s ním do koše( hajzlu) a děti v Africe a jinde, někteří nevidí jídlo i několik dní.... vodu taky tak..... ošoupala jsem si nový boty, ty lidi neví, jak vůbec vypadají..... oni chodí bosky a nemají auta.... potřebujeme učebnice a sešity? rodičové kupte mi.... jejich učebnice stojí tisíce a tvrdě dřou, aby si na ně vydělali..... na co si sakra můžem stěžovat???? my nevidíme, jak naše sestry a bratry znásilnují vojái před očima, jak mučí až k smrti naše sourozence.... nikdo jim nepomůže.... ta malá pomoc, kterou jí dáváme nespasí svět..... a co zmůžou má slova? nic, nebude žádný dopad... politujete je, řeknete, hmmm.... asi má pravdu, mám se dobře...... jenže, co? zítra nic... ani si nevzpomenete..... nic neuděláte.... budete radši nadávat, že tam vás něco bolí, že jste si zlomily gelovej nechtík, roztrhli oblíbenou drahou značkovou bundu... nestihli jste jeden díl posranýho seriálu.... že jste tlustí a že se přežíráte.... budete soudit nechutné sumy penez za to, že vám nikdo neřekl, že horká káva je teplá a že jste si opařil svoji držtičku...... soudit za to, že vám neřekli, že KFC má v jídle tuky a že jste nějak tlustí... že jste si všimli až když jste vážili metrák a půl...... budete nadávat......... no a pak budete zase anorektici, všechno jídlo schovávat, vyzvracet, vím, že jsou nemocní, ale je vidět, kam naše společnost se vyvíjí.... vše si podává ruku a jeden zásah k druhému se dává a toot jsou důsledky.... vím, že nemám právo, jelikož sama si stěžuji, ale víte co dělám.... když jsem na tom hodně špatně, pustím si televizní noviny..... vidíte tam všechno to otřesné před čím se vás snaží ochránit rodiče..... vidíte tam něco, co je nepopsatelné..... zoufalství..... člověk bez ruky, bez rodiny..... bez ničeho............a víte co? oni se navzdávají..... oplačou to, bolí je to..... mají jizvy na duši, srdci, ale zvednou se..... dokážou se ještě smát....... ne, jak dnes..... mám problém, tak se říznu nebo spáchám sebevraždu..... já ty lidi obdivuji....... vzhlížím k ním..... myslím si, že tyto lidi jsou vyjímeční, je to asi tím, co zažili, ale onui žijí dál...... nevzdávají to.... hluboce se klaním těmto lidem...... mají moje ocenění, i když to zní trochu divně.............. já nevím jak říct, co cítím..... litujuje, to ano.... a přiznám se, nedokážu si představit co zažívají to nikdo..... žádná kniha, dokument to nedokáže sebelépe pochopit...................... kdyby se někdy něco stalo a já bych měla být uvržena do toho jejich světa, přiznám se, nevydržela bych...... můj obdiv patří těmto lidem a doufám, že jednou budu moci mít aspon trochu nevím čeho a aspon nějak bych jimm pomohla..... nevím, co dál říct.... už se ani nesměji.... tečou mi slzy jako malé holce...... všem lidem na světě přeji krásnou a poklidnou noc a ať hvězdy nad vámi bdí........... a pro ty zhýčkané občany jako jsem já, važme si toho co máme.... mír a láska s námi a naděje nad námi........... vaše Rizell